Zpíváme tobě Pane, svému Bohu a králi.
= 2 Srdce mi kypí radostnými slovy,†
svou píseň nyní králi zazpívám.
Můj jazyk – rydlo rychlopísaře.
= 3 Jsi ze všech lidských synů nejkrásnější,†
spanilost se ti po rtech rozlévá,
Pán proto požehnal ti navěky.
– 4 Opásej mečem, hrdino, svá bedra;
ve vznešenosti své a nádheře
– 5 do boje vyraz za pravdu a právo,
ať koná divy tvoje pravice!
– 6 Pod tvými šípy národy se skloní,
odpůrci krále klesnou na mysli.
– 7 Tvůj božský stolec trvá do věčnosti,
žezlo tvé vlády – žezlo nestranné.
= 8 Miluješ právo, nenávidíš křivdu,†
a proto pomazal tě Pán, tvůj Bůh,
olejem radosti jak žádného.
– 9 Tvá roucha voní aloí a myrhou,
ze síní slonových ti harfy zní.
= 10 Královské dcery vstříc ti vycházejí,†
královna stojí po tvé pravici,
ofirským zlatem skvěle zdobená.
– 11 Slyš, dcero, pohleď sem a nakloň ucho,
zapomeň na svůj lid a otcův dům!
– 12 Král s dychtivostí touží po tvé kráse;
on je tvůj pán a před ním teď se skloň!
– 13 I dcery Tyru přicházejí s dary,
boháči ze všech cizích národů.
– 14 Královská dcera vchází v plné kráse,
perlami, zlatem šat má protkaný.
– 15 Ve třpytném rouchu před krále ji vedou;
a průvod panen přivádějí s ní.
– Družičky vedou, její družinu,
16 s jásotem do paláce vcházejí.
– 17 Místo svých otců budeš teď mít syny
a učiníš je v zemi knížaty.
– 18 Tvé jméno vštípit chci všem pokolením,
ať navěky tě slaví národy!