Neukrývej mi svou tvář, Pane.
– 1 Pán je mé světlo a spása,
koho měl bych se bát,
– Pán je záštita pro můj život,
před kým se třást?
– 2 Když se na mne zločinci vrhnou a chtějí mě drásat,
sami, ti zavilí nepřátelé, klopýtnou k pádu.
– 3 I když mě obklíčí vojskem,
mé srdce se nevyděsí,
– i kdyby zvedli proti mně válku,
v důvěře trvám.
= 4 Jen jedno jediné na Pánu žádám,†
po jednom toužím:
abych směl v Pánově domě přebývat po celý život,
– na jeho dobrotu patřit,
z něho se ve chrámě těšit.
– 5 Vždyť on v čas nouze mě bezpečně skryje
v svém posvátném domě,
– ve svém stanu mě zaštítí,
na svou horu mě zdvihne.
– 6 Nad své odpůrce vůkol teď vysoko pozvedám hlavu,
do jeho stánku s jásotem přináším děkovnou oběť,
– Pánu zde budu radostně zpívat
a k oslavě hrát.
– 7 Slyš mé hlasité volání, Pane,
vyslyš mě, smiluj se nade mnou!
– 8 V srdci mám tvoje přikázání:
„Hledejte tvář mou!“ – a hledám tvou tvář.
– 9 Proto svou tvář mi neukrývej,
věrnému svému se nevzdaluj s hněvem.
– Tys byl má pomoc, neodmítej mě,
neopusť, Bože mé záchrany!
– 10 Kdyby mě opustil otec i matka,
přijme mě pod svou ochranu Pán.
– 11 Ukaž mi, Pane, svou cestu a veď mne
navzdory odpůrcům po cestě přímé.
= 12 Nenech mě napospas nepřátelům,†
když stojí proti mně falešní svědci,
v záští mi hrozí záhubou.
– 13 Jistotně doufám v dobrotu Páně,
spatřím ji v zemi žijících.
– 14 Na Pána hleď a zůstaň silný,
s pevnou myslí na Pána hleď!