František z Assisi (25)

Díky milosti Ducha jsem stále
spojen se svým Pánem
a nemohu tak jiný býti
nežli spokojený.

Ve věcech krásných hledal potěšení,
setkal se však se svojí nemocí
a tolika nemocnými na své cestě
a hlubokou hořkost v tom zakusil.
Nevěděl mnoho o posvátných věcech,
poznal však Krista ukřižovaného
a cítil tíhu věcí, které měl
a přede všemi lidmi se jich vzdal.
První přátelé radost znamenali,
však Evangelium jej vyzývalo v srdci
a tak na ulicích i na náměstích
začal všem lidem hlásat svého Pána.

Díky milosti…

Nebál se dálek ani lidských zvyků
a šel všude pro Evangelium,
jeho řeholníků přibývalo,
on však začal zůstávat více sám.
V samotě brzy každá radost zhořkne,
cítil se podobný svému Pánu
on, který povolal tolik lidí
chudý a sám nalezl znovu kříž.

Díky milosti…