Jak je krásné velebit Pána.
= Velebte Pána!†
Dobré je zpívat našemu Bohu,
milé je rozeznít chvalozpěvy.
– 2 Pán je, kdo buduje Jeruzalém,
shromáždil hloučky Izraele.
– 3 Uzdraví ty, kdo jsou zlomeni srdcem,
obváže jejich bolavé rány.
– 4 Počet hvězd on stanovil pevně,
každou z nich umí nazvat jménem.
– 5 Náš Pán je velký a přemocný silou,
jeho moudrost je nezměřitelná.
– 6 Pán je oporou ponížených,
bezbožné zato až k zemi sráží.
– 7 Zapějte Pánu děkovnou píseň,
na harfu hrejte našemu Bohu!
– 8 On je, kdo nebe pokrývá mraky,
on je, kdo deště pro zemi chystá,
– travinám na horách dává vzcházet,
osivu na polích obdělaných.
– 9 On je, kdo zvířatům potravu dává,
mláďatům havraním to, po čem křičí.
– 10 Nehledá radost v síle koní,
nelibuje si ve svalech mužů.
– 11 Pánu se líbí bohabojní,
ti, kdo se svěřují do jeho lásky.
– 12 Oslavuj Pána, Jeruzaléme,
veleb, Sióne, svého Boha!
– 13 On v tvých branách závory zpevnil,
žehná tvým dětem, žijícím v tobě.
– 14 On tvé území v pokoji chrání,
jadrnou pšenicí štědře tě sytí.
– 15 On své slovo sesílá na zem,
co on vyřkne, se rozbíhá kvapem.
– 16 On dává sníh jak hebkou vlnu,
jíní rozsévá jako popel.
– 17 Kroupy sype jak chlebové drobty,
chladem jejich zmrzají vody;
– 18 sešle slovo, a roztají zase,
větru dá zavát, a zas vody tekou.
– 19 Slova svá zjevil Jákobovi,
zákony, příkazy Izraeli.
– 20 S žádným národem nejednal takto,
žádnému jinému nedal svůj zákon.