Žalm 143

Neskrývej mi svou tvář, Pane.

= 1 Pane, slyš mou snažnou modlitbu,†
ve své věrnosti mou prosbu přijmi,
ve své spravedlnosti mě vyslyš!

2 Nechtěj soudit svého služebníka,
nikdo z živých není tobě práv.

3 Nepřítel mě stíhá, život deptá,
v tmách mě nechává jak dávno mrtvé.

4 A můj duch už ve mně ochabuje,
srdce trne, sevřeno v mém nitru.

= 5 Vzpomínám si na dny dávno zašlé,†
stále myslím na všechny tvé činy,
uvažuji o díle tvých rukou.

6 K tobě rozpřahuji obě paže,
žízním po tobě jak zprahlá země.

7 Pane, vyslyš mě a neotálej,
jsem už duchem vysílen a chřadnu!
– Neskrývej mi tvář, ať nejsem roven
těm, kdo sestoupili do tmy hrobu!

8 Dej mi zrána zakusit tvou milost,
protože já důvěřuji v tebe.
– Dej mi poznat cestu, jíž mám kráčet,
neboť k tobě pozdvihuji duši.

9 Vysvoboď mě od nepřátel, Pane,
protože má záchrana je v tobě!

10 Uč mě jednat podle vůle tvé,
protože jsi jenom ty můj Bůh.
– Dobrotivým duchem svým mě veď,
abych kráčel rovnou krajinou.

11 Pro své jméno, Pane, oživ mě,
pro svou spravedlnost osvoboď,
[= 12 pro svou milost nepřátele znič,†
zahub všechny, kdo mě sužují!
Protože jsem já tvůj služebník.]