Na Davida se rozpomeň Pane.
– 1 Na Davida se, Pane, rozpomeň,
na všechnu jeho námahu a péči,
– 2 na to, jak slavně Pánu přísahal,
Mocnému Jákobovu pevně slíbil:
– 3 „Nevkročím přes práh svého obydlí,
nelehnu dříve na ustlané lože,
– 4 ani své oči usnout nenechám,
ani svá víčka nezamhouřím dříve,
– 5 než Pánu najdu místo příhodné,
příbytek pro Mocného Jákobova!“
– 6 V Efratě slyšeli jsme o arše,
na polích jaárských pak jsme ji našli.
– 7 Vejděme nyní v jeho příbytek,
skloňme se k zemi před podnoží jeho!
– 8 Vstaň, Pane, vejdi tam, kde budeš dlít,
ty i tvá vznešená a slavná archa!
– 9 Pravda a řád buď rouchem kněží tvých,
radostně ať ti jásají tví věrní!
– 10 Pro svého služebníka Davida
pomazaného svého neodmítej!
– 11 Přísahal pevně Davidovi Pán,
od svého slibu nikdy neustoupí:
– „Na trůně tvém dám slavně zasednout
výhonku, který z tvého těla vzejde.
– 12 A jestli budou tvoji synové
mé smlouvy dbát a ctít má přikázání,
– dám pak i jejich synům zasednout
pro věčné časy na trůně tvé vlády.“
– 13 Tak vpravdě toužil po Siónu Pán,
svým sídlem vladařským jej ustanovil:
– 14 „Toto je navěky můj příbytek,
zde budu sídlit, v místě vyvoleném.
– 15 Pokrmu jeho štědře požehnám,
svým chlebem budu sytit jeho chudé.
– 16 Odění spásy jeho kněžím dám,
jásat a plesat budou jeho věrní.
– 17 Tady moc Davidovu rozhojním,
pomazanému svému světlo zjednám.
– 18 Dám jeho nepřátelům z hanby šat,
on sám se bude skvít mým diadémem.“