Chvalme Pána za jeho slitování.
– 1 Slavte Pána za to, jak je dobrý,
jak až navěky je milosrdný!
– 2 Tak ať mluví vykoupení Pánem,
vykoupení z nepřátelské moci!
– 3 Shromáždil je ze všech končin země,
kde je východ, západ, jih či sever.
– 4 Bloudili nehostinnou pustinou,
nenacházeli místo k usídlení.
– 5 Hladem a žízní přitom strádali,
život v nich ponenáhlu vyhasínal.
– 6 Volali tedy k Pánu v úzkostech
a on je z jejich bídy vysvobodil.
– 7 Na správnou cestu on je uvedl,
aby tak došli místa k osídlení.
– 8 Ať chválí Pána za slitování,
za divy, které k dobru lidí konal!
– 9 Napájel hrdlo jejich žíznivé,
lačnící hrdlo plnil dobrotami.
– 10 Vězeli ve smrtelných temnotách,
vrženi do bídy a do okovů,
– 11 že Božím příkazům se vzpírali
a opovrhli radou Nejvyššího.
– 12 I bylo jejich srdce zkrušeno,
že padali, a nikdo nepomohl.
– 13 Volali tedy k Pánu v úzkostech
a on je z jejich bídy vysvobodil.
– 14 Z těch temnot smrtelných je vyvedl,
přelomil jejich okovy a strhl.
– 15 Ať chválí Pána za slitování,
a divy, které k dobru lidí konal;
– 16 za to, že brány z bronzu rozrazil,
závory železné že zlomil vedví.
– 17 Ochuravěli pro svou nepravost,
zkrušeni byli za své těžké viny.
– 18 Už se jim každý pokrm ošklivil,
takže už měli blízko k branám smrti.
– 19 Volali tedy Pána v úzkostech
a on je z jejich bídy vysvobodil.
– 20 Seslal své slovo, jím je uzdravil
a zachránil je opět před záhubou.
– 21 Ať chválí Pána za slitování,
za divy, které k dobru lidí konal!
– 22 Ať přinášejí oběť děkovnou,
s jásotem rozhlašují jeho skutky!
– 23 V lodích se vydávali na moře,
po mnoha vodách pluli za obchodem;
– 24 přitom pak díla Páně vídali,
žasli nad jeho divy v mořské hloubi.
– 25 Přikázal, zdvihl vítr bouřlivý,
ten mořské vlny do vysoka vzdouval.
– 26 Vzlétali k nebi, do vln padali,
že hrůzou v nich až duše zkomírala.
– 27 Zmítali, káceli se opile,
se vší svou dovedností byli v koncích.
– 28 Volali tedy k Pánu v úzkostech
a on je z jejich bídy vysvobodil.
– 29 Bouřlivý vichr ztišil ve vánek
a zklidnilo se mořské vlnobití.
– 30 Radovali se z toho ztišení;
a přivedl je k touženému místu.
– 31 Ať chválí Pána za slitování,
za divy, které k dobru lidí konal!
– 32 Ať ve shromáždění ho velebí,
ve sboru starších ať jej oslavují!
– 33 On proměňoval řeky v pouště,
prameny ve vyprahlou zem,
– 34 úrodné kraje v solné pláně –
za to, že zlý byl tamní lid.
– 35 Poušť zase změnil na jezero,
vyprahlou hlínu na pramen:
– 36 tam usídlil pak hladovící,
města si mohli zbudovat.
– 37 Zřídili pole, vinohrady
a měli hojnou úrodu.
– 38 Žehnal jim, rozrostli se hojně,
i chovné zvěře měli dost,
– 39 když zas jich ubylo a chřadli
pod tíhou strádání a ran.
– 40 Ten však, jenž ponižuje mocné
a dá jim bloudit na poušti,
– 41 chudáka znova zdvihl z bídy,
jak stádo zmnožil jeho rod.
– 42 S radostí to vidí bohabojní,
všechna zloba musí sklapnout ústa.
– 43 Kdo jsi moudrý, měj to na paměti!
V srdci chovej skutky lásky Páně!