Žalm 92

Dobré je oslavovat tvé jméno, Nejvyšší.

2 Dobré je oslavovat Pána,
opěvat, Nejvyšší, tvé jméno,

3 zrána tvou milosrdnost hlásat,
za noci potom tvoji věrnost,

4 s desítistrunnou harfou, s lyrou
a s chvalozpěvy při citeře.

5 Blažíš mě, Pane, svými skutky,
já plesám nad dílem tvých rukou.

6 Jak, Pane, skvělá jsou tvá díla,
jak myšlenky tvé přehluboké!

7 Nerozumný to nepochopí,
bláhový pro to nemá smysl.

8 Ať jako plevel bují hříšní,
ať vzkvétají, kdo pášou křivdy,
– to všechno jim je k věčné zkáze:
9 ty však jsi navždy svrchovaný!

= 10 Neboť hle, tvoji nepřátelé,†
tví nepřátelé, Pane, hynou,
bezbožní budou rozprášeni.

11 Mně jsi dal sílu tuřích rohů,
olejem čerstvým pomazals mě.

12 Zvysoka shlížím na odpůrce,
naslouchám řečem pomlouvačů.

13 Jak palma vzkvete spravedlivý,
vzroste jak libanonský cedr.

14 Kdo vsazeni jsou v domě Páně,
pokvetou na nádvořích Božích.

15 Ponesou ovoce i v stáří,
zůstanou šťavnatí a svěží

16 a budou svědčit: Pán je věrný,
je skála má, je právo samo!