Šťastní ti, kdo bydlí v domě Božím.
– 2 Jak tvé příbytky jsou milé,
Pane zástupů!
– 3 Po nádvořích Páně touží, prahne duše má,
srdce mé i tělo jásá k Bohu živému.
= 4 I pták nachází svůj domov,†
hnízdo vlaštovka,
kam si ukládá své mladé,
– u tvých oltářů – Pane zástupů,
králi, Bože můj!
– 5 Šťastni, kdo v tvém domě bydlí,
kdo tě velebí!
– 6 Šťasten, kdo tě vyhledává,
plný důvěry!
– 7 Z vyschlé rokle, kterou půjdou, pramen učiní,
ranní déšť ji požehnáním vláhy zahalí.
– 8 Kráčejí vždy s větší silou,
hledí k Bohu na Sióně.
– 9 Vyslyš moje zbožné prosby, Pane zástupů,
modlitbě mé popřej sluchu, Bože Jákobův!
– 10 Shlédni na náš štít, ó Bože,
pohleď jasně v tvář Pomazanému!
– 11 Lepší jeden den v tvém domě
nežli doma sta!
– Lepší před svatyní Boží ležet na prahu,
nežli meškat v stanech hříšných.
= 12 Neboť Pán je štít i slunce,†
milost je a čest.
Neváhá a dobro dává lidem bez úhon.
– 13 Šťasten je, kdo v tebe doufá,
Pane zástupů!