Shlédni ke mně, Pane, v svém milosrdenství.
– 2 Pojď mě zachránit, Bože,
voda až k hrdlu mi sahá,
– 3 bořím se v hlubokém bahně,
jako by bezedné bylo,
– padl jsem do hlubin vodních,
proud mě strhuje s sebou.
– 4 Jsem už vysílen křikem,
hrdlo mám ochraptělé,
– oči mi hleděním slábnou,
jak čekám na svého Boha.
– 5 Víc, než mám na hlavě vlasů,
je těch, kdo mají mě v záští,
– silnější nežli mé kosti jsou, kdo mě stíhají křivě.
Vrátit mám to, co jsem nevzal!
– 6 Ty, Bože, znáš mé pošetilosti,
prohřešky moje nejsou ti tajny.
– 7 Pro mne kéž nedojdou zahanbení,
kdo, Pane zástupů, doufají v tebe,
– ať kvůli mně se nedočká hanby,
kdo hledá Boha Izraele!
– 8 Vždyť já jsem pro tebe potupu snášel,
pohana ulpěla na mé tváři.
– 9 Odcizil jsem se svým vlastním bratřím,
synům mé matky jsem jako cizí.
– 10 Stráven jsem tím, jak pro tvůj dům horlím,
hanoben těmi, kdo hanobí tebe.
– 11 Sebe jsem týral mnohými posty,
ale i to mi jen k potupě bylo.
– 12 V pytli jsem chodil za pokání,
za to jsem jim byl leda pro smích.
– 13 Tlachají o mně, kdo u brány sedí,
opilci zpívají posměšky o mně.
– 14 Já však se modlím k tobě, Pane!
Milostiv buď mi a vyslyš mě, Bože,
– jak jenom ty se smilovat umíš,
jak jenom ty jsi v pomoci věrný!
– 15 Vyprosť mě z bahna, ať neutonu,
zachraň mě z bídy a z hluboké tůně,
= 16 aby mě proud už nestrhoval,†
aby mě hloubka nepohltila,
ať propast nade mnou nezavře jícen!
– 17 Vyslyš mě, Pane, v své slitovné lásce,
shlédni ke mně v svém milosrdenství!
– 18 Neukrývej se před služebníkem,
vyslyš mě, pospěš, nenech mě v bídě!
– 19 Pojď ke mně blíž a vysvoboď mě,
zachraň mě navzdor mým nepřátelům!
– 20 Ty přece znáš mé ponížení,
před tebou stojí mí protivníci.
– 21 Zahanbení mi zlomilo srdce,
potupa má je nezhojitelná;
– doufal jsem v soucit – ale marně,
v ty, kdo mě utěší – nenašel jsem je.
– 22 Žluč mi kapali do mého jídla,
v žízni mě octem napájeli.
[- 23 Ať jejich stůl se stane jim pastí,
obětní pokrm návnadou zkázy!
– 24 Zakal jim oči, že nebudou vidět,
ať jsou navždycky strženi v bedrech!
– 25 Vylij na ně své rozhořčení,
udeř na ně svým horoucím hněvem!
– 26 Ať jejich domovy nadobro zpustnou,
ať jejich stany zůstanou prázdné!
– 27 Stíhají toho, jejž ty už jsi stihl,
dál bijí toho, jejž ty už jsi ranil.
– 28 Jen je nech dál vinu na vinu vršit,
abys je neshledal spravedlivými!
– 29 Jen ať jsou škrtnuti z knihy živých,
ať mezi věrnými zapsáni nejsou!]
– 30 Já však jsem ubožák v bídě,
chraň mě svou pomocí, Bože!
– 31 Chci jménu Božímu zpívat,
vděčně je chválit a slavit.
– 32 To bude milejší Pánu
nad žertvu rohatých býků.
– 33 Těšte se, pokorní, z toho:
kdo hledá Boha, ten sílí!
– 34 Neboť Pán ubohé slyší,
nezhrdne otroky svými.
– 35 Chval ho nebe i země,
moře a vše, co v něm žije!
– 36 Neboť Bůh zachová Sión,
zbuduje judská města;
– zabydlí zemi a ji zdědí
37 potomci těch, kdo mu slouží;
– kdo jeho jméno ctí s láskou,
najdou v ní navždy svůj domov.