Po tobě žízní má duše, můj Bože.
– 2 Pane, můj Bože, tebe jen hledám,
po tobě žízní celá má duše,
– po tobě umdlévá touhou mé tělo
tak jako vyprahlá žíznivá země.
– 3 Tolik tě toužím v tvé svatyni spatřit,
abych zas viděl tvou moc a tvou slávu!
– 4 Vždyť tvá milost je lepší než život,
proto mé rty ti zpívají chválu.
– 5 Tak tě chci velebit, co živ budu,
ve jménu tvém jenom ruce spínat.
– 6 Duše jak morkem bude se sytit,
jásavě budou tě chválit má ústa.
– 7 Když v lůžku za noci na tebe myslím,
rozjímám o tobě za nočních bdění,
– 8 vpravdě jen tys mi vždy pomocníkem,
v stínu tvých křídel radostně plesám.
– 9 Přilnul jsem k tobě celou svou duší,
ty mě svou pravicí podpíráš mocně.
[- 10 Kdo však mi bez příčin záhubu strojí,
ti se propadnou do hlubin země,
– 11 ti budou vydáni napospas meči,
ti se kořistí šakalů stanou.
= 12 Král pak se bude radovat v Bohu,†
oslaven bude, kdo přísahal na něj,
protože lhářům se zacpou ústa.]