Žalm 58

Přijď, Pane, a zjednej spravedlnost na zemi.
[- 2 Vynášíte, mocní, vskutku právo,
soudíte kdy správně lidské děti?
3 Ne, vy přímo rozséváte zločin,
rukou razíte jen křivdám průchod.

= 4 Zrůdní jsou, kdo pášou bezbožnosti,†
zbloudilí už od samého zrodu,
od matčina klína mluví křivě.
5 Jejich jed je stejný jako hadí,
hada hluchého, co nemá uši
6 a co neslyší hlas zaklínačů,
znalce, jenž se v zaklínadlech vyzná.
7 Z úst jim, Bože, ty zlé zuby vyraz,
tesáky lvím šelmám rozdrť, Pane!
8 Ať se vytratí jak vyschlá kaluž,
zvadnou jako pošlapaná tráva!
9 Ať se roztečou jak slizcí plži,
jako potrat, co nespatří slunka!
10 Ať je dřív, než trny zhoustnou v křoví,
smete vichr, čerstvé nebo zvadlé!
11 Zbožný bude nad tou pomstou jásat,
v krvi bezbožných až ruce smočí.
12 Řeknou lidé: „Odměněn byl věrný!
Hle, jest Bůh, jenž na zemi je soudcem.“]